"Po smrti naší fenky jsem zase chtěl mít v rodině psa. Vybral jsme si sympatického oříška ze Slovenského útulku. Proces adopce proběhl hladce a my si ho spokojeně vezli domů. Doma si nový společník hned našel své místo a spokojeně zaparkoval v pelechu, jako by tu s námi bydlel od nepaměti. Rodina byla spokojená, on také, ale já se cítil hrozně, najednou jsem cítil, že ho doma nechci" Petr, Strakonice

"Několik let jsem koukala po kočkách, dva roky jsem kroužila okolo různých kočičáků, kteří hledali domov. Přítele bylo trochu těžší přesvědčit, ale nakonec svolil a jelo se pro sympatickou kočičí slečnu. Vše bylo v pořádku, kočičí slečna byla velmi mazlivá, bezproblémová, okamžitě si přítele získala svoji nákloností. Já naopak stála zaražená a vůbec jsem s ní nechtěla mít nic společného a chtěla jsem ji dát pryč."  Jana, Praha

Možná jste si prošli nebo právě procházíte něčím podobným. Těšili jste se na nového člena rodiny, ale místo radosti cítíte tíhu a pochybnosti. Proč máte takový zvláštní pocit? Nejste na to připravení? Neudělali jste chybu? Nejste v tom sami. Tyto pocity jsou mnohem běžnější, než by se mohlo zdát, a neznamenají, že  že byste měli adopci vzdát. Pojďme se podívat, proč k tomu dochází a co s tím můžete děla, pokud to již řešíte nebo jen jak se na adopci zvířete připravit, aby se tak vůbec nestalo.

Proč k těmto stavům dochází?

Pořízení domácího mazlíčka je zkrátka změna v životě. Pořízení domácího mazlíčka s sebou nese změnu našich návyků, větší díl zodpovědnosti a určitou míru omezení. Pocity, které vás mohou přepadnout jsou tedy zcela přirozené. Naše hlava je totiž někdy pěkně složitá. I když jsme si nového mazlíčka přáli a byli jsme přesvědčeni, že děláme správnou věc, realita může spustit úplně jiné emoce, než jsme čekali. Tady jsou nejčastější důvody, proč se to děje:

Komfortní zóna je prostor kde se cítíme v bezpečí, kde máme situace pod kontrolou. Je to náš režim, naše zvyky, místa a lidi které známe. Naše bublina, kde víme co od okolí očekávat a jak řešit případné problémy. Jinými slovy, komfortní zóna je svět, kde nás nic nepřekvapí. (Zdroj: 

Během okamžiku dochází ke změně komfortní zóny. Najednou už nejste pánem svého času. Musíte se starat o někoho dalšího, upravit svůj denní režim a nést zodpovědnost. To s sebou může přinést stres, i když jste se na adopci zvířete chystali předem. Může se jednat i o drobnosti, třeba zasíťované okno, menší svoboda v cestování nebo větší nároky na úklid domácnosti. Někdy se dostaví rozpor mezi očekáváním a realitou. Možná jste si představovali, jak si s novým parťákem hned sednete, ale místo toho je vyděšený, schovává se nebo se chová jinak, než jste doufali. Nesmíme zapomínat na to, že zvíře je zrcadlo našich emocí. Pokud jste ve stresu nebo cítíte nejistotu, váš nový společník to vnímá a může na to reagovat plachostí nebo neklidem. To pak může prohlubovat vaši nejistotu, i když jde jen o dočasný stav.

Co udělat ještě před samotnou adopcí?

Adopce zvířete není jen o radosti z nového člena rodiny. Přinese i změny, na které je dobré se připravit předem. Když si některé věci promyslíte už teď, vyhnete se stresu a nečekaným problémům. Dáme také čas a prostor naší psychice zvyknout si na změny, které pořízení zvířete přináší.

• Připravte prostor: Představte si, že se k vám stěhuje nový spolubydlící. Kde bude mít své místo? Již v předstihu po bytě rozmístěte pelech, misky, toaletu pro kočky, hračky nebo škrabadlo – klidně postupně, každý týden jednu věc. Díky tomu si vy, rodina a především naše psychika zvykne na změnu v domácnosti.
  Nezapomínejte ani na nutné úpravy. Máte rádi svou sedačku? Budete ji chránit dekami, aby odolala chlupům a drápkům? Udělejte to už teď. Tím, že můžeme tyto přípravy dělat postupně, nebude to pro naši psychiku tak velký zásah do naučených stereotypů.
• Domluvte se na péči: Zvíře potřebuje pravidelnou péči. Kdo ho bude krmit? Kdo bude uklízet kočičí toaletu nebo venčit psa ráno, když venku leje? Kdo se postará, když budete nemocní nebo na dovolené? Pokud na to máte někoho v rodině, ujistěte se, že s tím opravdu počítá. Již jen sousedka, která během dovolené může kočku krmit je plus. Pocit, že celá péče nestojí na vás a máte se o koho opřít vám pomůže v rámci adaptačního procesu.
• Myslete na bezpečnost: Pokud budete mít kočku, objednejte si zasíťovaná okna a balkon – ještě než si ji přivezete domů. Ujistěte se, že doma nemáte jedovaté rostliny nebo drobné předměty, které by mohl pes nebo kočka spolknout? Zkontrolujte byt a přizpůsobte ho tak, aby byl bezpečný. Zde se opět připravujete na další změnu, třeba jen přesunutí všech květin po bytě a novému uspořádání.
• Promyslete si pravidla: Bude váš mazlíček smět do postele? Na gauč? Na stůl? Bude mít volný pohyb po celém bytě? Pokud to nevíte teď, zvíře si začne vytvářet vlastní pravidla – a pozdější změny už mohou být těžší. Tím, že budeme mít jasná pravidla, co zvíře smí a co je nám příjemné se opět lépe připravujeme na to, aby příchod mazlíčka do domácnosti proběhl bez komplikací.
• Připravte se na výdaje: Kvalitní krmivo, veterinární péče, hračky, pelíšky, přepravka – to všechno něco stojí. Udělejte si hrubý rozpočet měsíčních nákladů a ujistěte se, jestli vás něco nepřekvapí.
• Mluvte s ostatními: Pokud nebydlíte sami, je důležité, aby i ostatní byli na příchod zvířete připraveni. Není nic horšího než nadšeně přivést domů kočku zjistit, že váš partner nesnáší kočičí chlupy.

Co když nyní řeším úzkost z nového zvířete?

Pokud čtete tento článek a právě prožíváte chvíle pochybností, není to nic neobvyklého. Důležité je nezpanikařit a nedělat ukvapená rozhodnutí, jako je třeba vrácení zvířete zpět do útulku. Tady je několik tipů, které vám mohou pomoci změnit pohled na situaci a znovu se otočit pocity z adopce pozitivním směrem.

• Zamyslete se nad tím, proč jste si zvíře pořizovali: Proč jste se rozhodli pro adopci nového mazlíčka? Co vám zvíře mělo přinést? Mnozí lidé si přejí mít věrného společníka, zlepšit svůj každodenní život nebo pomoci zvířeti, které nemělo štěstí. Vraťte se k těmto důvodům, i když to teď může být těžké. Zkuste se zaměřit na pozitiva, která vám adopce přináší, i když to zatím není perfektní.

  Chtěli jste parťáka na výlety? Vyrazte na výlet a užijte si společný čas. Nechtěli jste být doma sami? Užijte si to, že na vás doma někdo čeká. Chtěli jste pomoci zvířeti, které nemělo štěstí? Připomeňte si, že právě teď u vás našlo svůj spokojený a milující domov.

• Dejte tomu čas: Nespěchejte s rozhodnutími, jak tuto situaci vyřešit. Dáte-li tomu pár týdnů, zjistíte, že se mnohé věci zlepší, a vy se s novým členem rodiny začnete cítit pohodlněji. Zvíře také potřebuje čas na adaptaci a vy možná zjistíte, že se vám začne více přizpůsobovat, než jste čekali.
• Hrajte si pravidelně se zvířetem: Každý vztah se buduje prostřednictvím interakce. Hraní je způsob, jak si zvíře spojí s vámi pozitivní pocity a zároveň vám to pomůže vytvořit silnější vazbu. I když to na začátku může vypadat, že je to „jen zvíře“, zábava a kontakt s ním vás mohou uklidnit a ukázat vám, co vše může tato nová přítomnost přinést. Díky hře také nutíme naši psychiku do situací, před kterou nás brání a tím ji ukázat, že je to bezpečné a příjemné. Je to možnost jak pracovat s úzkostí pramenící z nového zvířete v domácnosti.
• Zkuste pravidelný režim: Pokud vás stresuje chaos kolem zvířete, nastavte si pevný denní režim. Když máte jasně daný čas na krmení, procházky a hru, budete mít vy i zvíře pocit jistoty a stability. Režim pomůže i vám se lépe zorientovat v nových povinnostech.
• Nebojte se říct si o pomoc: Máte-li pocit, že to nezvládáte, neváhejte se obrátit na někoho zkušenějšího. I útulek s vámi může tuto situaci konstruktivně řešit.

Kdy je vrácení skutečně jediné řešení?

Někdy, i když uděláme všechno pro to, abychom zvířeti poskytli šťastný a bezpečný domov, zjistíme, že vztah mezi námi a zvířetem prostě nefunguje. To může být těžké a bolestivé, ale je důležité si uvědomit, že vrácení zvířete do útulku nebo hledání mu nového domova není znamením neúspěchu – je to odpovědný krok k jeho štěstí a bezpečí.

Když zvíře trpí: Pokud vaše zvíře vykazuje známky stresu, úzkosti, deprese nebo jiné zdravotní problémy, které nelze vyřešit vhodnou péčí nebo tréninkem, může být pro něj lepší, když najde nový domov, kde se bude cítit šťastnější. 

Když vám hrozí zranění nebo nebezpečí: Pokud zvíře vykazuje agresivní chování, které nelze překonat ani tréninkem, nebo se stává nebezpečné pro ostatní členy domácnosti i okolní zvířata, je nutné zvážit jeho vrácení do útulku .

Když si nejste jisti svou schopností se postarat: Pokud máte pocit, že to nezvládáte, že se zvířetem nemáte silný vztah a že zůstat ve vztahu není pro něho ani pro vás spravedlivé, vrácení do útulku může být skutečně lepší řešení. Zvíře si zaslouží domov, kde se bude cítit milováno a ceněno.

Co je dobré si připomenout?

Pokud se nacházíte na rozcestí a váháte, zda vrátit zvíře, zde jsou některé důvody, proč neházet flintu do žita a zkusit najít řešení:

• Existují hlídací služby a psí hotely, které mohou pomoci – Pokud nemáte možnost se zvířetem být po celou dobu dovolené nebo na delší dobu, hlídací služby, psí hotely a i některé útulky nabízejí profesionální péči, takže nemusíte mít obavy o zvíře, když budete mimo domov.

• V azylech a útulcích jsou srdcaři, kteří vám pomohou – Ti, kteří v útulcích pracují, to nedělají pro peníze, ale z lásky k zvířatům. Pokud se ocitnete v těžké situaci, například s neočekávaným veterinárním zákrokem, nebo pokud máte problém s péčí, nebojte se obrátit na útulek. Často vám mohou pomoci najít řešení nebo vás nasměrovat na příslušné organizace a fundace.

• Existuje mnoho tipů na problémové chování psů a koček – Pokud vás trápí nějaké chování vašeho zvířete, nezoufejte. Existují odborníci i množství online zdrojů, které vám pomohou najít řešení. Pořad „Kočka není pes“ je skvělým příkladem, kde můžete načerpat inspiraci a rady od zkušených profesionálů.

• V útulcích je plno zvířat, které čekají na nový domov – Pokud jste s vaším zvířetem zjistili, že to není ten pravý společník, můžete se opět podívat do útulku. Existuje spousta zvířat, která čekají na domov a díky tomu si můžete vybrat zvíře, které bude odpovídat vaší osobnosti a životnímu stylu (ať už je to klidnější, hravější nebo samostatnější).

Pokud pociťujete silnou úzkost neváhejte se obrátit na psychologickou pomoc. Bezplatné telefonické a psychologické poradenství nabízí například Modrá linka. Zároveň se nebojte záležitost otevřeně řešit s útulkem, odkud jste si zvíře pořídili.